Při cestování s dítětem do a ze zahraničí (a při případném přestěhování) mějte vždy na paměti:
- Rodičovská odpovědnost náleží stejně oběma rodičům, pokud soud nerozhodl o její omezení nebo o zbavení; součástí rodičovské odpovědnosti je také právo péče (bez ohledu na to, o jaké formě péče, výlučné, střídavé či společné, rozhodl soud).
- Změna bydliště je významnou záležitostí v životě dítěte, na které se musí oba rodiče shodnout (pokud se neshodnou, rozhodne na návrh soud).
- I když je dítě ve výlučné péči jednoho z rodičů, tento nemá právo bez souhlasu druhého rodiče změnit bydliště dítěte (ani v rámci České republiky, ani do zahraničí – více např. zde).
- Mezinárodním rodičovským únosem je zjednodušeně řečeno přestěhování dítěte jedním z rodičů bez souhlasu druhého rodiče do jiného státu, než je stát obvyklého, faktického, pobytu dítěte.
- Mezinárodní rodičovský únos přináší množství negativních souvislostí – může být posuzován jako trestný čin, může mít špatný vliv na psychiku dítěte, eskaluje rodičovský spor, případně vede k nepříjemnému soudnímu řízení o navrácení dítěte do státu obvyklého pobytu.
- Při jakékoli cestě do zahraničí (i na dovolenou) je dobré u sebe mít písemný vícejazyčný souhlas rodičů s touto cestou včetně účelu a časového omezení.
Obvyklým bydlištěm rozumíme místo, kde dítě má faktický dlouhodobý pobyt, má pobyt dohodnutý oběma rodiči, má vytvořeny sociální vazby, má zajištěnu zdravotnickou péči, vzdělává se nebo tráví volný čas; občanství dítěte nemusí být rozhodujícím kritériem.
Nejdůležitějším právním dokumentem, který se týká této problematiky, je Úmluva o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí, sjednaná v Haagu v roce 1980 (dále jako „Haagská únosová úmluva“). Seznam smluvních států, které jsou touto úmluvou vázány, najdete zde.
Mezinárodní únos dítěte je protiprávní přemístění či zadržení dítěte mimo stát jeho obvyklého bydliště bez souhlasu druhého rodiče, kterému svědčí právo péče o toto dítě, nebo souhlasu soudu. Mezinárodním únosem je také zadržení dítěte v zahraničí po dobu delší, než se kterou druhý rodič souhlasil. Navrácení dítěte lze zajistit smírnou cestou, nebo cestou soudního řízení o navrácení dítěte.