Některé děti nemají možnost vyrůstat v péči svých rodičů, kteří se o ně buď nemohou, nebo nechtějí osobně starat. Pro tyto děti je zajišťováno jiné vhodné řešení nejčastěji v rámci jedné z forem náhradní rodinné péče nebo v rámci osvojení (více zde). Známe situace, kdy se dítě ocitlo bez péče rodičů v České republice, avšak osoba potenciálního pečovatele např. prarodiče, tety, strýcové, zletilí sourozenci, žila v cizině.
V takovém případě dochází ke komplikaci, protože podle českého práva musí mít osoba pěstouna či pečovatele bydliště na území České republiky. Na základě uvedeného by tedy, striktně řečeno, nemohlo být dítě svěřeno do pěstounské péče či péče jiné osoby do zahraničí.
S ohledem na respektování zájmu dítěte a Úmluvy o právech dítěte za určitých okolností existují možnosti, jak dítě do péče pěstouna či pečovatele žijícího v zahraničí svěřit (např. širším výkladem zákonného ustanovení, použitím práva země budoucích pečovatelů, umožňuje-li svěření do péče jiné osoby do zahraničí, či postoupení věci k rozhodnutí jinému než českému soudu, tedy soudu v místě bydliště potenciálních pečovatelů).
Úřad upozorňuje, že tato problematika je poměrně komplikovaná. Vždy záleží na zemi, kam by dítě mělo být svěřeno, podle čehož je také nezbytné zvolit právní předpis, dle kterého ve věci postupovat. Tento může upravovat příslušnost soudu, který by měl ve věci rozhodovat, rozhodné právo, které má být použito, případně další podmínky. S ohledem na uvedené doporučujeme vždy konzultovat váš případ s pracovníkem úřadu, který má danou zemi starosti.
Stejný postup platí i v případě, že se dítě nachází v cizině a potenciální pečovatelé v České republice, kdy vám opět doporučujeme konzultovat váš případ s pracovníkem úřadu, který má danou zemi na starosti.
Odcestování pěstouna s dítětem do zahraničí
Často nastávají situace, kdy dítě bylo svěřeno do pěstounské péče v České republice, ale po nějaké době se pěstoun rozhodne s dítětem přestěhovat do ciziny. Jelikož příslušné orgány sociálně-právní ochrany dětí v České republice jsou povinny pravidelně pěstounskou péči sledovat, často se obracejí na úřad s dotazem, jak tyto situace řešit.
Upozorňujeme, že změna bydliště dítěte patří do podstatných záležitostí, o kterých pěstouni nemohou sami rozhodovat. Musí mít k tomu souhlas rodičů, případně soudu. Přestěhováním se do ciziny pěstoun nemůže naplnit např. zákonnou podmínku, podle které má udržovat a rozvíjet vztah mezi dítětem a rodičem.
Přestěhováním pěstouni také ztrácejí nárok na dávky pěstounské péče a orgán sociálně-právní ochrany dětí by o tom měl vyrozumět Úřad práce, který dávky vyplácí.
Jakmile dojde k přemístění dítěte do cizího státu, je nezbytné si uvědomit, že český stát nad ním již nemá pravomoc, a tedy ani orgán sociálně-právní ochrany dětí nemá možnost provádět pravidelnou kontrolu výkonu pěstounské péče.
Úřad může pouze informovat příslušný orgán v zahraničí, o tom, že se na jeho území pěstoun s dítětem přemístil a může požádat o provedení sociálního šetření, avšak bez garance výsledku. Zahraniční orgán žádost může odmítnout, a zpravidla tak činí. Pravomoc nad dítětem totiž přebírá stát, kam bylo dítě přemístěno a Česká republika již nemá žádná oprávnění. Z uvedeného lze shrnout, že není možné prostřednictvím úřadu pravidelně prošetřovat poměry dítěte v zahraničí.