V rámci procesu osvojení je možné odlišovat zprostředkované a nezprostředkované osvojení.

U zprostředkovaného osvojení osoba osvojitele musí být náležitě prověřena a zařazena do evidence, kterou vede krajský úřad nebo úřad (v případě osvojení dítěte z ciziny - viz níže). Krajský úřad pak pro konkrétní dítě, které se ocitlo bez řádné péče rodičů, vybírá z evidence vhodné osvojitele.

U osvojení nezprostředkovaného jsou to rodiče dítěte, kteří určí osobu osvojitele, a to svým souhlasem před soudem. Osvojení není zprostředkováno ani v případech, kdy dítě osvojuje manžel rodiče dítěte, případně příbuzný dítěte nebo osoba jemu blízká.

Níže naleznete stručné shrnutí podmínek pro osvojení dítěte v České republice. Pokud si přejete získat komplexní informace, obraťte se na příslušného pracovníka úřadu.

Podmínky, za kterých může být dítě osvojeno

Základním předpokladem k osvojení dítěte je tzv. právní volnost neboli osvojitelnost dítěte. Základní podmínka v tomto směru je souhlas rodičů k osvojení dítěte, který udělují do protokolu před soudem.

V praxi mohou nastat situace, kdy rodiče nejsou známi, zemřeli, nejeví o dítě žádný zájem či byli zbaveni rodičovské odpovědnosti. V těchto případech není nutné, aby souhlas udělili sami rodiče, ale jejich souhlas musí být nahrazen souhlasem jiné oprávněné osoby (opatrovníkem nebo poručníkem).

S osvojením musí souhlasit i dítě, o jehož osvojení se jedná. Děti starší 12 let udělují souhlas osobně do protokolu před soudem. Za děti mladší 12 let uděluje souhlas opatrovník, kterého k tomu účelu jmenuje soud. I mladší děti je však třeba s celou situací seznámit a vhodně zjistit jejich názor.

Osoba osvojitele

Osvojitelem se může stát pouze osoba zletilá, svéprávná, bezúhonná, fyzicky i mentálně zdravá, aby byla schopna zajistit řádnou péči o dítě. Mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, alespoň 16 let. Není možné, aby dítě osvojil příbuzný v přímé linii např. prarodič. Osvojení je také zakázáno mezi sourozenci.

Osvojitelem mohou být manželé, jeden z manželů, případně i osoba žijící sama. Společně mohou dítě osvojit pouze manželé, v současnosti je v České republice vyloučeno, aby dítě společně osvojili registrovaní partneři.

Další podmínky

Předtím, než dojde k samotnému osvojení, je nezbytné, aby bylo dítě v péči budoucích osvojitelů na jejich náklad. Tato péče se nazývá péčí před osvojením neboli předadopční péče.

Účelem předadopční péče je nejen osvědčení společného soužití, ale také toho, že následné osvojení je opravdu v zájmu dítěte. Péče před osvojením trvá po dobu alespoň 6 měsíců a musí o ní být rozhodnuto soudem. Až po uplynutí předadopční péče je možné, aby soud rozhodl o osvojení.

Mezinárodním osvojením jsou případy, kdy dítě obvykle žijící v jednom státě má být po svém osvojení (nebo za účelem tohoto osvojení) přemístěno do druhé země.

Rozhodujícím kritériem je obvyklé bydliště dítěte a žadatelů. Zjednodušeně řečeno, jakmile dítě osvojením (nebo za účelem osvojení) mění své obvyklé bydliště z jedné země do druhé, jedná se o mezinárodní osvojení. Primární roli nehraje občanství nebo evidovaný trvalý pobyt, ale faktický obvyklý pobyt žadatelů a dítěte.

Mezinárodní osvojení slouží jako podpůrné řešení pro děti, které se ocitly bez řádné péče rodičů a které se v České republice nepodařilo osvojit či najít vhodnou formu náhradní rodinné péče. 

Proces zprostředkování mezinárodního osvojení je upraven Úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení ze dne 29. 5. 1993 (dále jen „Úmluva 1993“). Úmluva 1993 dává tomuto procesu jasný rámec, zamězuje obchodování s dětmi a dalším nekalým praktikám a stanovuje, že v každém smluvním státě je určen ústřední orgán (nebo pověřená organizace), který je oprávněn mezinárodní osvojení zprostředkovat. V České republice je tímto ústředním a zároveň jediným orgánem úřad.

Evidence úřadu

Úřad vede dvojí evidenci – evidenci dětí, pro které se nepodařilo zprostředkovat osvojení či vhodnou formu náhradní rodinné péče v České republice, a evidenci žadatelů z ciziny, kteří mají zájem osvojit dítě z České republiky.

Spisová dokumentace dětí je úřadu zpřístupňována krajskými úřady a podléhá právnímu a psychosociálnímu posouzení. Spisová dokumentace žadatelů je úřadu zasílána zahraničními partnerskými orgány a rovněž podléhá posouzení, na jehož základě dochází k zařazení či nezařazení žadatelů do evidence. 

Matching

Následuje párování, tzv. matching, tedy výběr žadatelů pro konkrétní dítě. Úřad klade velký důraz na princip nejlepšího zájmu dítěte a vždy pro konkrétní dítě vybírá ty nejvhodnější žadatele z celé evidence. Tento výběr se odehrává na základě spisové dokumentace dítěte a žadatelů. 

Poté, co jsou ke konkrétnímu dítěti vybrány zpravidla 2 až 3 páry či samožadatelé, jsou tyto představeny Poradnímu sboru. 

Poradní sbor je poradní orgán úřadu a doporučuje pořadí navržených žadatelů. Na základě doporučení Poradního sboru úřad kontaktuje žadatele, kteří se umístili na prvním místě. Komunikace mezi žadateli a úřadem neprobíhá napřímo, ale prostřednictvím zahraničního partnerského orgánu. Jestliže vybraní žadatelé odmítnou napárování, je osloven další pár v pořadí. 

V případě, že žadatelé potvrdí zájem seznámit se s dítětem, úřad začíná plánovat interakci mezi dítětem a žadateli v České republice. Účelem interakce je seznámení se a navázání vztahu mezi dítětem a žadateli. 

Seznámení žadatelů s dítětem

Interakce se skládá z několika povinných setkání a trvá přibližně 8 týdnů. Pokud vše probíhá bez komplikací a žadatelé mají zájem dítě osvojit, podávají k Městskému soudu v Brně návrh na předání dítěte do péče před osvojením. Pouze tento soud je jako jediný v České republice oprávněn rozhodovat o předadopční péči do ciziny. 

Je-li soudem pravomocně rozhodnuto o předání dítěte do péče před osvojením, budoucím osvojitelům je vydán cestovní doklad dítěte a celá rodina může odcestovat z České republiky domů.

Osvojení

K samotnému osvojení dítěte dochází v zahraničí, tedy v zemi obvyklého bydliště budoucích osvojitelů. Než k tomu ale dojde, je třeba, aby byly splněny další podmínky např. osvědčení společného soužití či rozhodnutí úřadu o souhlasu s osvojením. Jakmile úřad obdrží od partnerského orgánu informace, že v zahraničí došlo k osvojení, informuje příslušné úřady v České republice a žádá o vydání nového rodného listu dítěte. V rodném listě dítěte jsou pak na místě rodičů zapsáni osvojitelé. 

Vývojové zprávy

Úřad pravidelně sleduje vývoj dítěte v rodině prostřednictvím tzv. vývojových zpráv, které vypracovává příslušný sociální odbor v cizině. Vývojové zprávy jsou úřadu zasílány partnerským orgánem až do 18 let dítěte, tedy i po tom, kdy dojde k pravomocnému osvojení dítěte v cizině. 

Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí vám nemůže být nápomocen v situaci, kdy:

• jste občanem České republiky s obvyklým pobytem v cizině a máte zájem osvojit dítě ve státě, kde nyní žijete
• jste občanem České republiky s obvyklým pobytem v cizině a máte zájem osvojit dítě z jiného státu (nikoli z České republiky)

V těchto případech kontaktujte příslušný orgán v zemi vašeho obvyklého bydliště.

Pokud jste cizinec dlouhodobě žijící České republice a máte zájem osvojit dítě v České republice, kontaktujte obecní úřad obce s rozšířenou působností v místě vašeho bydliště v České republice, který Vám poskytne nezbytné informace.