Znalost vlastní minulosti, rodičů a původu je součást identity dítěte a každého člověka. Jedná se o psychickou potřebu mít ucelenou představu o své totožnosti, která zahrnuje jak osobní, tak alespoň částečně rodovou historii. Pro některé děti nemusí otázka vyvstat nikdy, ale jiné ji můžou vnímat jako životně důležitou.
Hodnotami úřadu jsou mimo jiné otevřenost, vstřícnost a angažovanost k adoptovanému dítěti, k adoptivní rodině a v rámci právních možností a limitů také k biologické rodině dítěte.
Při hledání vlastních biologických kořenů je nejčastěji žádáno o:
- přístup ke své složce o adopci
- cestování do krajiny původu (návštěva dětského domova, pěstounské rodiny)
- informace o biologické rodině
- dopisování si s biologickou matkou
- (výjimečně) setkání s biologickou rodinou
Hledání kořenů také představuje výzvy v podobě zabezpečení přístupu k informacím a záznamům. V mezinárodním kontextu je situace ještě složitější, jelikož do hry vstupuje i jazyková bariéra nebo kulturní odlišnosti.
Hlavním úkolem úřadu je postupovat tak, aby umožnil adoptivní rodině získat maximum dostupných informací, které je možno poskytnout o minulosti dítěte.
Cílem je:
- zajistit vysokou informovanost adoptivní rodiny ještě před tím, než dojde k seznámení s dítětem a následně v průběhu seznamování
- nabídnout komplexní podporu pro případné další pátrání po informacích o původu v následných letech (zjištění nových informací, písemné propojení s matkou/sourozenci a pod.)
Maximální otevřenost poskytne osvojeným dětem možnost nejen adekvátním způsobem hledat, ale především zpracovat svou minulost a zdravě ji zakomponovat do svého současného života.
Přínos a rizika zjišťování biologických kořenů dítěte
Na základě naší praxe, praxe zahraničních kolegů a empirických výzkumů jsme si vědomi faktu, že bezpečný kontakt s biologickou rodinou je pro dítě prospěšný. Zlepšuje psychologické prospívání dítěte, předchází a zabraňuje nezdravé idealizaci biologické rodiny, naplňuje potřebu dítěte po informacích o tom, jaký jeho rodič je, podporuje rozvoj identity dítěte, včetně kulturní a etnické identity.
Na druhou stranu je třeba upozornit na kontakt na vlastní pěst, který sebou přináší hodně rizik jak pro adoptované dítě, jeho rodiče, ale i pro biologickou rodinu. Roli hrají očekávání z obou stran, která mohou být odlišná, ale i odlišné představy o budoucnosti. Obě strany mohou cítit z dané situace ohrožení. Vzhledem k rozmachu sociálních sítí se stále častěji objevují situace, kdy adoptované dítě v době puberty samo tajně vyhledá biologickou matku a kontakt je pak již těžko řízený. Proto je lépe mít s dítětem nastavenou vysokou míru otevřenosti, odpovídat na jeho dotazy včas, případně nastavit proces kontaktu kontrolovaně prostřednictvím odborníků.
Osvojeným (adoptovaným) dětem úřad nabízí
- dohledání informací ze spisu vedeného úřadem s následným předáním adoptivní rodině (lze připravit také graficky jednoduchý dopis přímo pro dítě, který vypráví životní příběh dítěte tak, jak je zachycen ve spisu)
- zjištění informací o současné situaci biologické rodiny, je-li to možné a pokud biologická rodina poskytne souhlas, např. kolik má dítě sourozenců a jak jsou staří, informace o biologických rodičích, informace od sociálních úřadů, předání fotografií členů biologické rodiny apod. (zahrnuje pátrání po biologické rodině přes úřady nebo přes sociální sítě)
- pokusit se navázat mezi biologickou a adoptivní rodinou zprostředkovaný kontakt a poté zajistit až do zletilosti dítěte anonymní předávání dopisů (nebo max. 2 roky v případě žádosti již dospělého adoptovaného)
- odbornou konzultaci s dítětem a jeho adoptivní rodinou vedenou psychology zkušenými v oblasti náhradní rodinné péče
- zpřístupnění kompletní spisové dokumentace, která byla vedena úřadem, buď plně svéprávnému adoptovanému anebo rodiči dítěte, kterému náleží rodičovská odpovědnost, nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte, nebo jejich zástupci na základě písemně udělené plné moci
- zprostředkování kontaktu s ústavním zařízením či pěstounem, kde dítě žilo v minulosti
- vysvětlení způsobu vyhledávání a kontaktování osob prostřednictvím Ministerstva vnitra ČR a vysvětlení možnosti nahlédnutí do matriční knihy a sbírky listin
- kontakt na instituce, které v minulosti vedly spis dítěte (spis soudu, spis rodiny v rámci OSPOD)
- pomoc přiblížit českou, případně romskou kulturu (např. návštěvou Romského muzea v Brně, přiblížením české literatury, filmu, pohádek, výtvarného umění apod.)
- ve výjimečných a odůvodněných případech zajištění online nebo osobního tlummočeného řízeného setkání dítěte, adoptivních rodičů a biologickématky (nutné uhradit tlumočení jak přípravy, tak setkání)
Právní ukotvení zjišťování biologických kořenů
Právo na tuto obecně lidskou potřebu reaguje ustanoveními čl. 7 a 8 Úmluvy o právech dítěte, jimiž je zajištěno právo dítěte na jméno, státní příslušnost, znát své rodiče a právo na zachování totožnosti včetně jména a rodinných svazků. Haagská úmluva o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení (1993) v čl. 30 uvádí, že smluvní stát zajistí ochranu základních informací o původu dítěte a umožní dítěti anebo jeho zástupci k nim přístup, a to v rozsahu zákonů daného státu.
